STŘÍPKY Z MĚSÍCE - ÚNOR 2022

Krásný den vám všem! Dnes tu pro vás mám článek a to shrnutí měsíce února 2022. Já vím, docela mi to trvalo, všechno sepsat. A i proto je tento měsíc článek vydaný až ke konci března, ale nevadí. Dnes je neděle, konečně jsem si stáhla a zakomponovala fotky a teď vám napíšu, co se u nás v únoru dělo.

Začnu tím, že jsme si v únoru dali týdenní smoothie výzvu. Každý den jsme pili smoothie nebo odšťavněné šťávy, abychom si udělali něco jako detox-týden se spoustou vitamínů. Na začátku února byla ještě všude tuna sněhu a už mě to pomalu začínalo štvát a začala jsem se těšit na jaro. Zašla jsem si poprvé na vyšetření prsů. Jen tak, pro jistotu. Vše je v pořádku a dokonce mi 500 Kč z vyšetření proplatila VZP. Takže super. Za tu jistotu zdraví to určitě stojí a rozhodně vám to taky doporučuju, pokud jste tam ještě nebyli. Mě ještě není ani třicet, ale jít jsem tam chtěla. A ověřit si, že je vše v pořádku.

Sníh v únoru neústupně pokračoval, stejně tak naše výzva se smoothies. Stavila jsem se v papírnictví, kam jsem šla primárně pro lepidlo na puzzle, které jsme v únoru postavili. Abychom je mohli nalepit a pověsit. A taky jsem si zašla na burzu knih, kde jsem ulovila pár pokladů a našla kuchařku celou o vaření a pečení z cuket. Takže pokud se nám podaří nějaké cukety tento rok vypěstovat, určitě ji využiju.

V únoru jsem si taky nechala ostříhat vlasy a to o největší kus za celý můj život. Mám aktuálně nejkratší vlasy, co jsem kdy měla. Ale díky zničeným konečkům jsem to už musela udělat. Teď mám krásné zdravé vlasy i konečky. Zašla jsem si jako každý měsíc na nehty a zvolila nenápadnou světlou růžovou barvu.

Koupila jsem si po X letech konečně novou černou kabelku. Já to mám tak, že si vždy jednou třeba za 5 let koupím novou černou velkou kabelku na každodenní nošení. Až ji zničím, koupím si novou. A teď už jsem novou opět potřebovala a tak jsem si vybrala tuhle. Budu ji mít spíš na jaro a léto a moc se na ni těším! Stavila jsem se i v mém oblíbeném obchůdku s krystaly, vonnými tyčinkami a dalšími věcičkami, kde se mi moc líbí a ráda tu nakupuju. I když přiznávám, chodím sem velmi málo. Ale konečně jsem se sem dostala. Vybrala jsem si vonné tyčinky a pro sebe i pro přítele kamínek s určitými "vlastnostmi". A objednali jsme si z naší oblíbené restaurace. Mňam.

Sníh pomalu roztával a tak si i moje kozačka řekla, že je na čase začít stávkovat. A hned po tom, co jsem vystoupila z autobusu a měla jsem před sebou 20 ti minutovou cestu domu, se rozlepila a já celou cestu domu šla jako blázen a nabírala si do předku odlepené boty sníh. Po příchodu domů jsem už skoro necítila nohu, jak jsem ji měla zmrzlou od sněhu. Kozačky letěly do koše. A na příští zimu už žádné nemám, takže mě čeká nakupování kozaček. V únoru se taky stalo něco, co jsem vážně nečekala. Dělali jsme s přítelem večeři a já šla solit pomazánku. Chytla jsem skleněnou kořenku a otočila mlýnek. V tu ránu se po celé kuchyni rozprskly střepy, cítila jsem hroznou bolest v ruce a začala mi téct krev. Vůbec jsem nechápala co se stalo, jen jsem cítila obří bolest. Měla jsem ruku rozřízlou od kořenky, která byla nová, nezničená a z pevného tlustého skla. Absolutně doteď já ani přítel nechápeme, jak se to mohlo stát, ale stalo se. Rána byla hodně velká a navíc jsem nevěděla, jestli v ní mám střepy a nebo sůl. Takže jsem poprvé v životě jela v noci na pohotovost. Nikdy jsem tam nebyla. Strávili jsme tam celkem asi dvě hodiny. Dostala jsem 5 stehů - taky moje první zkušenost. Polovinu šití jsem dost cítila i přes umrtvení, ale dalo se to vydržet. No, jediné plus bylo, že na pohotovosti byla velmi příjemná sestřička i pan doktor. A přesto, že měli narvanou čekárnu, dělali vtípky a podobně. To mi hodně pomohlo a jsem za to doteď moc vděčná.

No. Po pořezání mojí ruky jsem od přítele dostala slib, že se o mě bude starat. Protože to je pravá ruka a já jsem pravák. Takže měl přítel vařit, uklízet, pomoct mi umýt se a nebo mi umýt vlasy a podobně, abych ruku namáhala co nejméně a nebolelo mě to. Co čert ale nechtěl. Přítelovi se začalo dělat špatně a asi za den nebo dva se zjistilo, že má covid. Měl vysoké teploty a byl hrozně slabý a stále unavený. Skoro celé dny prospal. A to beze srandy. Takže jsem se i se svou rukou musela zapřít a starat se o něj. Což mi vůbec nevadí, dělám to ráda a je to samozřejmost. Jen s tou rukou mi vše trvalo tak 4x tak dlouho a ta bolest někdy stála za to. Ale zvládli jsme to. A to je hlavní. Mamka nám donesla nějaké dobroty jako například domácí kysané zelí plné vitamínů, silný vývar, actimel a podobně. A já už se jen modlila, abych to taky nechytla. Protože nevím, kdo by se pak staral o mě, kdybych padla taky :D Ale nakonec jsem tomu odolala a i přes to, že jsem si dělala několik testů, nic mi nebylo a byla jsem negativní. Mamka nám ještě dala k Valentýnu jako dáreček doma upletené teplé ponožky k telce.

Upekla jsem doma koláčky, protože jsme měli doma makovou náplň, které končila doba spotřeby a nechtěla jsem, aby se vyhodila. A teď vám už ukážu tu ruku, ale v trochu "zahojeném" stavu a bez stehů. Měla jsem vyfocenou ruku i se stehy, ale říkala jsem si, že to vypadá tak děsivě, že by z toho mohlo být někomu špatně a tak jsem se rozhodla, to sem nedat. Samotné vytažení stehů mě čekalo cca za 12 dnů a bála jsem se, že to bude opět dost bolet. Protože když jsem se někde omylem "zasekla" o steh, třeba na oblečení, tak ta bolest byla vážně síla. Ale dopadlo to dobře. Vytažení bylo v pohodě a dalo se to vydržet. V DMku jsem si ještě koupila mast speciálně na tato poškození kůže.

Od přítele jsem k Valentýnu dostala výborné čokoládky. A užívala jsem si čím dál víc ty krásné západy slunce, které od nás vidíme. Opožděně jsme si k Valentýnu udělali hezký večer. Koupila jsem nám Fruitisimo, měla jsem na něj velkou slevu a tak jsem toho zase po dlouhé době využila. A naše oblíbené sushi a zelný salát. Miluju sushi a jedla bych ho každý den! A taky jsem sehnala za skvělou cenu ústní vody a pastu. Tak jsem z toho měla radost.

Po půl roce se v Lidlu v letáku objevil náš oblíbený popcorn s příchutí šunka a sýr. Sledovala jsem půl roku poctivě každý leták  tak jsme byli nadšeni, že se dá konečně po takové době koupit. A protože ho milujeme, vzali jsme si hned 10 balení :D. Na ten další půl rok, než zas bude, nám snad vystačí :D. Už přivolávám jaro a tak jsem si vytvořila jednoduchý jarní věnec z věcí, které jsem měla doma. A taky mi přišel Brand box. A loučím se s vámi společně s naší Connynkou!

JAKÝ BYL VÁŠ ÚNOR?